Muscari

Muscari MILL. – Modřenec (Liliaceae – liliovité)

Jméno rodu se odvozuje z řeckého slova moschos (pižmo) asi proto, že květy některých druhů voní po pižmu.
Modřence jsou drobné cibulové květiny, blízce příbuzní rodu Hyacinthus L. Vyskytuje se asi 50 druhů z nichž převážná většina je domovem v jižní Evropě, v oblasti kolem Středozemního moře, zbytek v Orientu a v jižních částech SSSR. Některé druhy planě rostoucí nalezneme ve volné přírodě i u nás. Několik druhů nebo jejich variet se pěstuje v zahradách již více než tři století.

Cibule jsou žlutobílé, kulovité, dosahují velikosti 2-3 cm v průměru a vytvářejí velké množství dceřiných cibulek. U většiny druhů se objevuje již na podzim růžice přízemních trávovitých listů, které jsou ploché nebo žlábkovité. Stvol je přímý, zakončený hustým hroznovitým květenstvím a jen zřídka má drobné listeny.jednotlivé květy jsou na krátkých stopečkách, bývají většinou převislé a okvětní lístky mají srostlé v jakousi trubičku nebo džbánek s šestizubým okrjem. Na vrcholu hroznovitého květenství bývají květy často jelové. Semeník je trojpouzdrý, krátké tyčinky jsou přirostlé k okvětí, blizna je slabě třílaločná. Barva květů je převážně modrá, a to ve všech možných odstínech. Některé druhy nebo jejich variety mají však květy fialově černé, růžové, žluté a bílé. Kvetou převážně v dubnu a v květnu, ačkoliv nejranější vykvétá již koncem února (M. azurem) a poslední až v červenci a v srpnu (M. aestivale). Plod je křídlavě tříhranná tobolka obsahující černá semena, po vyzrání většinou svraštělá.

Druhy a odrůdy

Muscari aestivale BAK. pochází z Orientu. Je vysoký 15 až 30 cm. listy jsou světle zelené, dlouhé 15-330 cm a široké 4-7 mm. Květní hrozen je je dlouhý a řídký, mívá 30-40 purpurově žlutých květů. Horní květy jsou převislé a tmavší, spodní na krátkých stopečkách jsou odstálé a světlejší. Trubičky jsou dlouhé 5-6 mm a mají velmi jemné zoubky na okraji. Kvete v červnu až v srpnu.

Muscari argaei album hort. je 20-35 cm vysoká květina- má drobné čistě bílé květy. Je poměrně pozdní, kvete v květnu až v červnu. Hodí se také k řezu.

Muscari armeniacum BAK. pochází z Arménie. Mívá 6-8 úzkých listů sestavených v přízemní růžici. Listy jsou zpočátku vzpřímené, později převislé. Dosahují délky až 40 cm, kdežto květní stvol pouze 15-25 cm. Jedna cibule vyhání zpravidla několik květních stvolů, zakončených až 1é cm dlouhými hrozny kobaltově modrých květů. Jednotlivé květy mají okraje okvětí bílé. Horní jalové květy jsou namodralé. Kvete poměrně pozdě, koncem dubna a v květnu. Pro své velké květy se používá hodně také k rychlení v hrnkách nebo ozdobných miskách.
Odrůdy:
´Blue Spike´ je jemně modrý, plnokvětý.
´Catab´ je světle modrý, pozdní.
´Early Giant´má švestkově modré velké květy, je velmi raný.

Muscari aucheri BOISS (syn. Botryanthus aucheri BOISS) pochází z Malé Asie. Je to půvabná rostlinka vysoká jen 5-12 cm. z malé vejčité cibulky vyhání pouze 2-3 rýhované a jazykovitě zašpičatělé listy dlouhé 5-8 cm, a široké 5 mm. Z listové růžive vyrůstají květní stvoly zakončené téměř kulovitým květenstvím a 6 až 10 květů v hroznu. Jednotlivé květy jsou velmi malé, vejčité, na špičce lemované bělavými, trojbokými, poněkud zpět zahnutými zoubky. Květní stopečky jsou dlouhé 2-3 mm. Barva květů je blankytně modrá. Květy vykvétají mnohdy již koncem března, jinak většinou až v dubnu.

Muscari azurem hort. (syn. M. lingulatum BAK. Hyacinthella azurea CHOUARD, Hyacinthus azurea BAK.) (bar. tab. XXII/2) roste planě v Malé Asii. Je vysoký pouze 7-15 cm. má obvykle 2-3 světle zelené listy, dlouhé 6-10 cm, žlábkovité a široké 10-18 mm. Květní stvol je zakončen poměrně bohatým hroznovým květenstvím azurově modrých květů s bělavě modrými zoubky a nahnědlým ústím. Je nejranější ze všech modřenců a jeho velmi pěkné hlavičky rozkvétají někdy již koncem února a v březnu.
Var. album hort. je trochu nižší, čistě bílá a spolu s původním druhem tvoří velmi pěknou barevnou kombinaci.
Var. amphibolis hort. má světle modré květy, je trochu pozdější.

Muscari botryoides MILL. (syn. M. strangwaysii TEN., Hyacinthus botryoides hort.) – modřenec širokolistý (bar. tab. XXII/1) – je rozšířen po celé jižní Evropě a Malé Asii až po Kavkaz, kde roste až do výšky 2000 m. n. m. Zdomácněl i ve střední Evropě, proto ho najdeme i u nás na jižním Slovensku, hlavně na lukách, v zahradách a ve vinicích.
Rostlina je vysoká 10-20 cm. Z bílé vejčité cibule vyrůstají 2-3 široce čárkovité, asi 20 cm dlouhé listy. Květní stvol je zakončen krátkým 15-20květým, vejčitým hroznem, který má na vrcholku několik jalových květů. Jednotlivé kvítky jsou hustě semknuté, baňkovité, vně na modrém základě trochu ojíněné, s bílými, zubatými a poněkud ven ohnutými okraji. Kvete v dubnu a v květnu. Používá se také jako hrnková rostlina k rychlení.
Var. album SW. (syn. Var. candidum VOSS.) (bar. tab. XXII/3 s květy čistě bílými se dá také použít pro pozdní rychlení.
Var. carneum ARNOTT. Má bílé květy s růžovým nádechem. Dnes je u nás poměrně vzácný.
Var. coerulea hort. je vysoký 10 až 1ř cm a má květy tmavě modré.
Var. sordidum VOSS. Má perlově šedé květy.

Muscari comosum MILL. (syn. Hyacinthus comosus L., Leopoldia fimosa PARLAT.) roste na písečných polích jižní Evropy a severní Afriky. Na některých místech zdomácněl i u nás. Je vysoký 30-60 cm. Mívá 3-4 žlábkovité vzpřímené listy, dlouhé 30-40 cm a široké 2-3 cm. květní hrozen je kuželovitý, s ametystově modrými nápadnými květy na delších odstávajících stopkách. Většina květů je jalová. Tento druh působí opravdu originálně. U nás vykvétá v květnu a v červnu. Pěstuje se především v následujících dvou formách:
Var. monstrosum hort. je 30-40 cm vysoký. Cibule mají špinavé slupky. Modrofialový květ tvoří chochol.
Var. plumosum hort. se pěstuje od roku 1612. Rostliny jsou vysoké 25 – 40 cm a mají květní stvol ukončem hroznem hluboce rozčleněných květů, takže celek působí z dálky jako nějaký chochol nebo pštrosí péro. Aby se květní stvol za deště nepřelomil, vysazujeme ho k slabší tyčce. Barva květů je zpočátku purpurově modrá, později světle ametystově modrá. Téměř všechny květy jsou sterilní, obtížně se tedy množí. Velmi dobře se uplatní zejména jako květina k řezu, neboť vydrží dlouho červená.

Muscari heldreichii BOISS. (syn. M. hymenophorum HELDR.) pochází z Řecka. Je vysoký 10-20 cm. Z šedohnědé cibule vyrůstají široce páskovité, tmavě zelené listy se středním žlábkem na konci špičaté, dlouhé 15-25 cm. květní stvol je ukončen hroznovitým květenstvím 8-12 modrých květů s bílým, hodně nazpět zahnutými cípy. Naspodu květenství jsou květy na krátkých stopkách, nahoře jsou téměř přisedlé. Kvete v květnu a v červnu. Plod tvoří velká tobolka.

Muscari latifolium J. KIRK. Pochází z oblasti kolem Bosporu. Je vysoký 20-40 cm a má velké, kulovité, černohnědé cibule. Listy jsou dlouhé až 20 cm a široké 3 cm, vzpřímené. Květní hrozen je řídký, dlouhý a mívá 10-20 zpočátku blankytně modrých a při dokvétání tmavě modrých květů. Kvete v květnu až začátkem června.

Muscari moschatum WILLD. (syn. M. muscarini MED., M. suaveolens FISCH., M. ambrosiacum MOENCH., Hyacinthus muscari L.) pochází z Řecka a Orientu, kde roste na písčité a mírně vápenité půdě. Rostlina je vysoká 20-30 cm. ze žluté, protáhlé cibule vyrůstá 5-6 světle zelených úzkých listů, dlouhých 25-30 cm, s tupým zakončením. Květenství je tvořeno hustým, mnohokvětým hroznem zelenožlutých květů s nádechem do modra. Květy jsou protáhle baňkovité, na špičce hrbolaté, s hvězdicovitými zoubky na okraji a velmi krátkou stopečkou. Velice pěkně voní. Kvete v dubnu a v květnu. Plod je ostře hranatá tobolka.
Var. flavum BOT. MAG. Má purpurově žluté květy a červené ústí.
Var. major hort. má purpurové květy se žlutým okrajem. Příjemně voní.

Muscari neglectum GUSS. (syn. M. Atlanticum BOISS. et REUT) je domovem ve Francii a Itálii. Odtud se rozšířil po celé jižní Evropě, Malé Asii a severní Africe. Rostlina je vysoká 30-45 cm a má 30-40 zářivě černomodrých květů v hustém hroznu. Okraje okvětních lístků jsou světle modré s bílými cípy. Kvete koncem března a v dubnu.

Muscari paradoxum K. KOCH roste dosud planě v Arménii. Je vysoký 25-40 cm a má velké, široké, modročerné květní trubičky. Kvete v dubnu a v květnu. V zahradách je poměrně vzácný.

Muscari polyanthum BOISS. pochází z Malé Asie, odkud byl dovezen do Evropy v roce 1890. je vysoký 15-25 cm a květy má tmavě modré. Kvete v dubnu a v květnu.
Var. album má krémově bílé květy.

Muscari racemosum MILL. roste v jižní Evropě a v jižní části SSSR až po Kavkaz. Najdeme ho však i u nás v teplejších oblastech, zejména na jižní Moravě. V zahradách se pěstuje již čtyři století. Z vejčité cibule vyrůstá nkolik úzkých, stínových a nazpět ohnutých listů, dlouhých 20-40 cm, které v době květu zasychají. Rostlina je vysoká 15-30 cm. květní stvol je vzpřímený, světle zelený s fialov hnědými tečkami; nese hrozen 25 až 40 květů. Okvětí je soudečkovité, sytě modré, velmi pěkně vonící. Zubatý okraj okvětních lístků je nejdříve bílý, později zmodrá. Husté květní hrozny vykvétají v dubnu a v květnu.

Muscari tubergenianum TH. HOOG. Byl nalezen teprve v roce 1940 v severozápadním Í ránu. Je vysoký 20-30 cm. Každá bílá cibule s velice malými šupinkami mívá několik květních stvolů. Tmavě zelené listy jsou dlouhé 15-20 cm. květenství je velmi husté, dlouhé asi 10 cm, složené z džbánkvitých, zářivě modrých květů, s krátkými, bílými zoubky. Vrchol květenství je světlejší, spodní část tmavší. Vykvétá v polovině dubna.

Požadavky na stanoviště

Modřenes nemá zvláštní požadavky na prostředí. Roste téměř v každé zahradní půdě, pokud je kyprá a má dostatek živin. Nesnáší však přílišné vlhko, přestože v době vegetace potřebuje více vláhy. Hodí se na výslunní, většina druhů však snáší i polostín, popřípadě i vysloveně stinné stanoviště. Je plně mrazuvzdorný.

Pěstování

Většina modřenců vytváří listovou růžici již na podzim, proto je nutno vysazovat cibulky dříve, než jak je to obvyklé u ostatních cibulových květin. Nejvhodnější je druhá polovina září a první polovina října. Můžeme je však sázet i později, a to až do té doby, než přijdou větší mrazy a půda zamrzne. Hloubka sázení se řídí velikostí cibulí. Velké, květuschopné cibule lehčí půdě sázíme 10-15 cm hluboko, drobnější cibulky a všechny cibule v těžší půdě je 6-10 cm hluboko. Na jaře je modřenec vděčný za přihnojení plným hnojivem, popřípadě můžeme použít hnojivou zálivku. Na stanovišti ponecháváme rostliny 2-3 roky. Cibulky sklízíme v červnci až po zežloutnutí nadzemních částí rostlin. Necháme je oschnout a po několika dnech je očistíme od všech nečistot. Vysazujeme-li cibule opět na stejné místo, pohnojíme půdu dobrým kompostem. Místo přesazování můžeme také po ukončení vegetace přikrýt osázené stanoviště dobrým kompostem.

Množení

Modřenec se nejlépe množí postranními cibulkami, kterých vytváří většina druhů dostatečné množství. Oddělujeme je od mateřských cibulí při přesazování, roztřídíme je podle velikosti a ve vhodnou dobu vysázíme. Množitelský záhon musí být hluboce prokypření a prohnojený, neboť cibule zůstanou 2-3 roky na místě. Drobné cibulky sázíme 5-10 cm hluboko a 2-5 cm od sebe. Vzdálenost mezi řádky má být 12-20 cm. Během vegetace udržujeme půdu kyprou a v bezplevelném stavu.
Potřebujeme-li velké množství rostlin, můžeme množit modřenec ze semene. Naprostá většina druhů a variet tvoří dostatečné množství semene. Sebereme je, jakmile začnou tobolky pukat, a ihned vysejeme do výsevních truhlíčků nebo plochých misek. Vyséváme-li semeno až na jaře, rostliny klíčí až příští rok. Použijeme písčitou kompostní zeminu. Semenáčky brzy po vzejití přepícháme. Semeno můžeme také vysévat přímo do volné půdy nebo do studeného pařeniště na podzim, do řádků vzdálených 10 cm, poměrně hustě vedle sebe. Semenáčky kvetou obvykle třetí až čtvrtý rok. Modřence se mezi sebou sami snadno kříží; takto získané rostliny neodpovídají zcela původní odrůdě nebo druhu.

Použití

Modřenec lze použít v sadovnictví téměř všude. Především by neměl chybět v žádné skalce. Dále patří na květinová rabátka mezi jarní cibulové květiny a tako do trvalkového záhonu. Velmi pěkně působí jako podrost ve společné výsadbě „Trubkovitých narcisů“ a „Dlouhokorunných narcisů“, botanických tulipánů, „Darwin hybridů“ apod. jsou vhodné také k olemování cestiček a na obruby dlouhých záhonů. Své místo najdou na slunném svahu a v přírodní části zahrady. Mohou se vysazovat i do trávníků, ovšem za předpokladu, ře jej nebudeme předčasně sekat. Větší množství modřenců je vhodné také přad skupinou okrasných dřevin, protože zůstávají mnoho let na místě, snadno se vyměňují a bohatě kvetou.
Několik druhů, zejména vyšších, se využívá i k řezu a mnohé druhy je možno přirychlovat.