rozeznávacím znakem této skupiny od ostatních skupin podrodu Eriostemones je nadzemní stonek s několika krátkými stopkami, nesoucími po jednom malém květu.
Tulipány
Skupina „Saxatiles“
Tyto tulipány mají na květech bílý mezofyl a na něm karmínově až purpurově antokyanové barvivo. Až na jednu výjimku jsou to vesměs druhy nízkého vzrůstu, rozšíření hlavně v Íránu, Malé Asii, jižních oblastech Palestiny a na Krétě.
Skupina „Australes“
Tyto tulipány mají žluté plastidy a barva květů je buď žlutá, nebo hnědá. Nacházíme je od Střední Asie přes Malou Asii do Portugalska, Maroka i Alžírů. Důležité druhy této skupiny jsou:
Botanické tulipány
Biologie a morfologie rostliny
Stavba rostlina, její růstový cyklus a nároky na prostředí se vytvořily přizpůsobením stepním podmínkám v původní vlasti. Základem rostliny zahradních tulipánů je cibule. Je tvaru vejčitého, ukončená tuhou špičkou. Z jedné strany je mírně zploštělá, z druhé strany je více vyklenutá. Naspodu cibule, pod vyklenutou stranou je půlkruhový val, z kterého vyrůstají kořeny. Cibule se skládá ze 4 – […]
Botanické zařazení a třídění
Rod Tulipa L.1) patří do čeledi rostlin liliovitých (Liliacea) a je podle návrhu J. Boissiera z roku 1882 rozdělen na dva podrody Eriostemones a Leiostemones. Toto základní rozdělení převzali pak jak J. Vvedensky (1935), tak i A. D. Hall (1938) a s menšími změnami i A. Bočancevová (1962).
Historie pěstování a zeměpisné rozšíření
Historii tulipánů musíme rozdělit na historii zahradních tulipánů a historii planě rostoucích druhů. Zahradní tulipány byly do Evropy dovezeny roku 1554 z cařihradských zahrad vyslancem rakouského císaře, a to do pražské královské zahrady. Květina se rychle rozšířila po evropských zahradách a byla v té době také popsána švýcarským přírodovědcem K. Gesnerem. Když později K. Linné vytvářel rostlinné […]
