Leucocoryne LINDL. (liliaceae – liliovité)
Známe pouze 4 druhy, které pocházejí z Chile. U nás se zatím nepěstuje, ačkoliv například v Holandsku je velice oblíbenou květinou k řezu.
Rostlina vytváří z drobné cibulky přízemní růžici úzkých listů. Na dlouhém stvolu vykvétá okolík pěkných modrofialových, příjemně vonících květů. Jednotlivé květy jsou šestičetné a připomínají hvězdičky Chionodoxa. Kvete velmičasně zjara. Plod je tobolka.
Druhy a odrůdy
Leucocoryne ixioides LINDL. Roste planě v Chile. Je to 30-50 cm vysoká rostlina. Má modrofialové květy se slabým nádechem do běla. Velmi pěkně voní. Kvete již koncem března a v dubnu.
Var. alba hort. má bílé květy, silně vonící květy. Výška rostliny je 40-50 cm.
Požadavky na stanoviště
Kromě teplého a chráněného stanoviště potřebuje dobře propustnou písčitou půdu a dostatek pohotových živin. Daří se na slunci, ale snese i polostín.
Pěstování
V našich klimatických podmínkách se pěstuje Leucocoryne většinou stejným způsobem jako Ixia. Nevelké cibulky se ysazují 10 cm hluboko v září nebo v říjnu. Potřebují dobrou zimní pokrývku, kterou však časně na jaře odstraníme. Po odkvětu rostliny zatahují a listy odumírají. Aby se urychlilo vyzrávání cibulí, zastaví se zálivka. V červenci se cibule vyjmou ze země a po očištění se uskladní až do příští výsadby.
Množení
dceřiné cibulky můžeme sázet již koncem srpna nebo v září po několika kusech do hrnků, které zapustíme do studeného pařeniště. Udržujeme stejnoměrnou vlhkost a za slunného počasí stíníme. Začátkem prosince hrnky přeneseme do studeného skleníku a rostliny dále pěstujeme podobně jako Freesia. Ještě téhož roku dorostou a kvetou.
Pěstování ze semen je podobné jako u Ixia.
Použití
Jsou to velmi vděčné, příjemně vonící květiny k řezu. Květy ve váze jsou velmi trvanlivé.
Na chráněném stanovišti se mohou pěstovat ve skalce, na záhonku u vchodu do domu apod.
