Lapeyrousia POURR. (Iridaceae – kosatcovité)
Rod je pojmenován podle francouzského cestovatele J. F. Galoup de Peyrouse (1741-88).
Rostlina vytváří malé podlouhlé cibulky a úzké keříkovité listy. Vzpřímené slabé stonky mají podobně jako Freesia jednostranně uspořádané květy, nejčastěji po 4-6 v květenství. Květy jsou přisedlé, trubička dlouhá, cípy hvězdicovitě rozšířené, čnělka tenká. Barav květů je většinou červená s tmavší skvrnou uvnitř. Po odkvětu jsou v klasu tobolky se semeny.
Rod obsahuje více než 50 druhů, z kterých se pěstuje pro potřeby okrasného zahradnictví zatím asi 8 nejméně choulostivých.
Druhy a odrůdy
Lapeyrousia corymbosa KER. GAWL. (syn. Anomatheca corymbosa hort., Ixia corymbosa L.) pochází z Kapska. Výška rostliny je 25- 50 cm. světle fialové květy rozkvétají v květnu.
Lapeyrousia grandiflora BAK. je domovem v jihovýchodní Africe. Rostlina je vysoká 40-60 cm, listy má dlouhé 25-30 cm. Květy jsou světle červené s tmavšími skvrnami uvnitř. Kvete v dubnu až v květnu.
Lapeyrousia juncea POURR. (syn. Anomatheca juncea KER. GAWL.) je vysoká 30-40 cm a má listy dlouhé 15-20 cm. květy má tmavě růžové a objevují se koncem dubna až začátkem května.
Lapeyrousia laxa N. E. Br. (syn. L. cruenta BAK., Anomatheca cruenta LINDL., Gladiolu laxus THUNB.) je vysoká pouze 25-35 cm. květy má rumělkově červené s růžovým nádechem a tmavě červenými skvrnami na dolních okvětních lístcích. Kvete v květnu a v červnu.
Požadavky na stanoviště
Tato krásná a vděčná pokojová květina, pokud je vysázená na slunném a chráněném stanovišti v zahradě, není příliš náročná. Stačí ji středně těžká propustná půda s dostatkem pohotových živin. Nesnese, aby byla utiskována od jiných široce kořenících rostlin. V našich podmínkách není plně mrazuvzdorná.
Pěstování
Cibule vysazujeme v polovině dubna, ne příliš hluboko – jen 4-6 cm. Vzdálenost jednotlivých rostlin má být 5-6 cm. Během vegetace je ošetřujeme stejně jako mečíky. Po zežloutnutí listí na podzim vyjmeme cibule ze země a po očištění skladujeme jako mečíky.
Množení
Lapeyrousia se velmi snadno množí, neboť květuschopné cibule vytvářejí velké množství dceřiných cibulek. Ošetřování při dopěstování je podobné jako u mečíků.
Druhý způsob je množení semeny, která vyséváme koncem března do misek, jež umístíme v teplém skleníku, v pařeništi nebo v bytě. Semenáčky brzy po vzejití přepichujeme, nejlépe 8-10 cm do hrnků. Přes zimu je ponecháváme v hrnkách, během vegetace nám dorostou, takže obvykle v příštím roce vykvetou.
Použití
Přestože je Lapeyrousia především pokojová rostlina, nemusíme se bát ji vysadit v příznivých podmínkách venku. Aby se lépe uplatnila, vysazujeme ji ve skupinkách po 3-10 kusech na rabátka a trvalkové záhony. Ve skalce dělá potíž každoroční vybírání cibulí z půdy. Poslouží také jako půvabná květin a k řezu.
