Při udržovacím šlechtění tulipánů je cílem zachovat původní vlastnosti a dobrý zdravotní stav již vyšlechtěných odrůd. Základní metodou je hromadný výběr zdravých a silných rostlin, odpovídajících popisu odrůdy. V dalších letech se odrůdy udržují přísnými negativními výběry.
Úkolem novošlechtění je získat nové odrůdy. Je to práce tvůrčí, vyžadující široké odborné znalosti a bohaté zkušenosti. Většina pěstovaných odrůd tulipánů byla vyšlechtěna především v Holandsku. U nás má novošlechtění teprve krátkou tradici a je jím pověřena ŠS Lysá nad Labem. V sortimentu máme zatím jen 6 původních čs. Odrůd povolených v šedesátých letech. Uvádíme zde jen hrubý přehled práce při novošlechtění.
Velká přirozená variabilita tulipánů umožnila vyšlechtit již několik tisíc různých odrůd a další odrůdy šlechtitelé stále tvoří. Zaměřují se hlavně na estetické vlastnosti květů – na barvu, tvar, velikost, vůni. Důležité jsou však i různé hospodářské vlastnosti – například délka a pevnost stonku, vhodnost k rychlení a trvanlivost květů ve váze. I nejlíbivější odrůda by se nemohla uplatnit a rozšířit, kdyby byla příliš choulostivá a špatně se množila. Šlechtitelé věnují proto pozornost i rozmnožovací schopnosti odrůd a jejich odolnosti proti chorobám a nepříznivým vlivům.
Nové odrůdy tulipánů vznikají jednak mutací, což je náhlá dědičná změna znaku nebo vlastnosti, a jednak generativní cestou – křížením.
Mutace se projevuje výskytem odchylných rostlin v běžně vegetativně množených prostorech. Pro získání nové odrůdy se vyhovující odchylná rostlina odděleně sklidí a dále se samostatně rozmnožuje. Zejména v počátcích šlechtění tulipánů bylo takto získáno značné množství odrůd. V současné době je vzhledem k rozsáhlosti sortimentu již získání nové odrůdy, která byla přinášelo něco nového a současně vyhovovala i hospodářsky, touto cestou stále obtížnější. Mutace se podařilo vyvolat i uměle, ozařováním cibulí rentgenovými paprsky. V praktickém šlechtění se však tato metoda zatím výrazněji neuplatnila.
Při šlechtění tulipánů záměrným křížením šlechtitel vybírá rodičovské odrůdy podle předem vytyčeného cíle, někdy si je i předem speciálně připravuje a květy opyluje uměle. Naděje na úspěch je jen tehdy, jestliže se při křížení a při výběrech v generaci F1 a F2 pracuje s velmi širokým materiálem. Větší množství než křížení jednotlivých odrůd dává křížení různých druhů tulipánů, takzvaná vzdálená hybridizace. Tak vznikají zcela nové kombinace vlastností a dosud nevídané nové odrůdy; proto se vzdálená hybridizace stále více uplatňuje. Při vzájemném křížení druhů musí však šlechtitel často překonávat různé potíže a v mnohých případech je vzdálená hybridizace vyloučená.
Technika křížení zahradních tulipánů je poměrně snadná. U mateřské odrůdy se ještě před otevřením květů nejdříve odstraní prašníky a květy se vhodným způsobem izolují před nežádaným cizím opálením. Z květů otcovské odrůdy se pak na blizny přenáší zralý pyl a opálené květy se znovu izolují. Úspěch oplodnění velmi záleží na povětrnostních podmínkách. Nejlepší výsledky jsou při slunném, nikoliv však horkém počasí. Pro vývin semen je příznivější sušší a teplejší počasí. Někdy se proto tulipány kříží ve skleníku, kde lze vhodné podmínky uměle uplatnit.
Semena tulipánů dozrávají venku obvykle v červenci. Na podzim se vysejí do výsevných truhlíků, do hrnků nebo pečlivě připravené výsevní záhony. Mladé rostliny vzcházejí na jaře. V prvním roce vytvářejí jen uzoučký list a cibulky velikosti ječného zrna. Dozrávají v květnu a v červnu, v prvním roce se však zpravidla nesklízejí. Teprve od druhého roku se cibulky pravidelně přesazují. Rostlinky jsou každý rok silnější a cibulky se zvětšují.
Teprve za 4 – 6 let, někdy i déle, od výsevu semen rostliny poprvé kvetou. V té době se dělají předběžné šlechtitelské výběry a nevhodné rostliny se vylučují. Konečný výběr vhodných typů se dělá až za další 2 – 3 roky, když cibule dorostly maximální velikosti a rostliny jsou dobře vyvinuté, takže je možné dokonale posoudit všechny vlastnosti. Vyhovující rostliny se cibulemi množí, a tím se udržují jejich cenné vlastnosti. Perspektivní klony se dále všestranně hodnotí; nejlepší přicházejí do mezistaničních zkoušek, a osvědčí-li se, zkouší se ve státních odrůdových pokusech organizovaných ÚKZÚZ. Do listiny povolených odrůd jsou pak zapsána jen vynikající nová šlechtění, která dostanou jméno a mohou se množit pro obchodní účely. Vyšlechtění a přiměřené rozmnožení nové odrůdy trvá 20 i více let.