Lilium superbum L., F. C. C. 1963, je lilie vysoká 100 cm, která má jasně zelené kopinaté listy uspořádané v přeslenech. Květenství je často velmi bohaté, složené s oranžově žlutých turbanovitých květů, které jsou kaštanově tečkované, vonné. Poupata jsou na průřezu typicky trojhranná. Kvete v červenci. Ze semen vzchází hypogeicky, pomalu a semenáče kvetou většinou čtvrtý až pátý rok po výsevu. Cibule je kulovitá, bílá složená z velkého počtu masitých šupin. Je typicky stolonového typu – nové cibule vyrůstají na konci výrůstků dlouhých 10 až 12 cm. v přírodě roste roztroušeně po celé východní polovině USA, vždy na místech, kde má dostatek vody, nikoliv však přímo v bažinách. Jak se někdy uvácí. Díky velkému areálu výskytu byly nalezeny formy žluté, sytě oranžové a dokonce i plnokvětá forma.
Cibuli sázíme 10 – 12 cm hluboko do velmi kypré zeminy s přídavkem podstatného dílu rašeliny a s trochou štěrku. Naprosto nesnáší vápník. Roste i na slunci, v době vegetace však vyžaduje hojnost vláhy (měkká voda!). nejlépe se jí daří u potoků a rybníčků, kde ovšem musí být zasazena nad stálou hladinou vody. Přechodné krátkodobé zaplavení na jaře jí nevadí. Je třeba pamatovat na to, že se také L. superbum, stejně jako všechny lilie se stolonovými cibulemi, každoročně přestěhovává asi 1dm různými směry. Je plně mrazuvzdorná a určitě by si pro svou eleganci a vhodnost pro vlhká stanoviště, kam se kromě L. pardalinum a canadense jiné lilie nehodí, zasloužila větší pozornost.