Množení

Množení zahradních hyacintů neprobíhá přirozeným způsobem jako u ostatních cibulových květin. Ze starých cibulí sice někdy vyrostou malé dceřiné cibulky, ale takové cibule rostou jednak nepravidelně, jednak jejich jakost je podřadná.

Při rozmnožování hyacintů je nutno napřed zničit vegetační vrchol nad podpučím uvnitř cibule, která, nemá-li možnost vytvořit květ, vytvoří dceřiné cibulky. Vegetační vrchol se zničí buď vyhloubením kořenové báze kuželovitým řezem, a tím vykrojením celého podpučí, nebo hlubokými řezy do kříže, vedeného napříč na bázi cibule. Jako matečná cibule se používají jen vybrané, velké, zdravé, dobře rostoucí cibule. Při vyhloubení je nutno dbát na to, aby vegetační vrchol byl úplně odstraněn a řez zasáhl všechny suknice cibulí. U hlubokých řezů do kříže je nutno dbát na to, aby řezy byly vedeny tak hluboko, aby sahaly nad vegetační vrchol a zasáhly všechny suknice. Při vyhloubení se získává větší množství menších cibulek, a proto se tento způsob používá pro vzrůstné odrůdy. Při řezání do kříže nebo do hvězdic získáváme menší počet větších cibulek, takže tento způsob se používá u méně vzrůstných odrůd. Řezné rány se posypou dřevným uhlím a cibule se přenesou do místnosti s teplotou 24 – 26°C a se vzdušnou vlhkostí 85 – 90%. Na řezných plochách se utvoří zával; později na okraji přeříznutých suknic vyrůstají dceřiné cibulky. Tento proces se nazývá inkubace. Cibule zůstanou v uvedené teplotě a vzdušné vlhkosti až do nové výsadby. Vysazuje se celá matečná cibule s dceřinými cibulkami, a to koncem října nebo začátkem listopadu. Během následující vegetace spotřebují dceřiné cibulky na svůj růst zásobní látky suknic matečné cibule, takže při sklizni jsou spojeny již jen odpadající slupkou matečné cibule. Po skladování při teplotách uvedených dále se cibule vysazují již jednotlivě.