Hyacinty se vysazují na záhony široké 120 cm, do napříč vedených řádků vzdálených 20 cm od sebe. Vzdálenost v řádcích se řídí velikostí vysazovaných cibulí. Nejmenší cibule se sázejí do vzdálenosti 3 – 5 cm, větší na 6 – 10 cm a velké na 10 – 13 cm, podle vzrůstnosti odrůdy. Hloubka sázení je v těžších půdách […]
Požadavky na stanoviště
Půda pro pěstování hyacintů má být lehká a propustná, bohatá humusem, neutrální až slabě alkalické reakce, vlahá. Zcela nevhodné jsou půdy těžké, kyselé a zamokřené. Stanoviště musí mít dostatek slunce.
Šlechtění
Při šlechtění hyacintů se používá křížení, tj. přenášení pylu otcovské rostliny na vybrané matky. Po uzrání semeníku se semena ihned vysejí do truhlíků. Další práce je stejná jako u tulipánů. V posledních letech se šlechtitelská práce zaměřuje na kratší, kompaktnější stvoly, na husté hrozny a na čisté výraznější barvy. Mnoho typů a nových barev vniklo stejně […]
Zahradní hyacinty
Byly vyšlechtěny z H. orientalis po dlouhotrvajícím a nesčetněkrát opakovaném procesu křížení a selekce. Proti planým hyacintům mají obrovské rozměry, jsou urostlé, bohaté a květy mají voskové. Neztratily vůni svých předků, ale ztratily jejich půvab a ladnost. V 18. století vyšlechtili holandští pěstitelé i plné formy, které se dnes pěstují již málo. V posledních letech byly zvláštní metodou […]
Botanické hyacinty
Hyacinthus amethysttinus L. (syn. Brimeura amethystina SALIBS.) je vysoký 25 cm. Listy jsou úzké, čárkov)ité. Květy jsou válcovité, porcelánově modré. Je to jedna j nejkrásnějších, brzy na jaře kvetoucích cibulových rostlin. Kvetet v březnu až dubnu. Existuje i bílá forma. Vyskytuje se v Pyrenejích.
Biologie a morfologie rostliny
Hyacinty vytvářejí stvol s hroznem květů v různých barvách. Květ má 6 okvětních lístků, které jsou srostlé. Květy jsou na krátkých stopkách buď vzpřímené, popřípadě více nebo méně nící. Listy (4 – 8 ) jsou hladké, lesklé, dlouhé 20 – 35 cm, člunkovité. Cibule jsou kulovité. Dužinaté suknice jsou pokryté tenkou slupkou, která je buď bílá u […]
Botanické zařazení a třídění
Rod Hyacinthus L. patří do čeledi liliovitých (Liliaceae) a je blízce příbuzný rodů Muscari MILL. a Scilla L. Od rodu Muscari MILL. se liší tím, že válcovité trubice srostlých okvětní lístků nejsou na ústích zúžené, od rodu Scilla L. tím, že jeho okvětní lístky jsou zčásti podélně srostlé. Někteří botanikové dělí rod Hyacinthus L. do […]
Historie pěstování a zeměpisné rozšíření
První hyacinty se dostaly do Holandska prostřednictvím Clusiuse koncem 16. století a koncem 17. století patřily již k oblíbeným květinám. První odrůdy byly bledě modré a měly jen 6 květů. Somatickou mutací vznikaly jiné barvy a odrůdy s plnými květy. Jak rychlý byl vývoj, je vidět z toho, že již na začátku 17. století bylo registrováno na 1000 […]
Ošetření cibulí a teplotní příprava cibulí
První speciální sklad cibule tulipánů s umělou klimatizací je u nás ve Výzkumném ústavu řepařském v Zemčácích. Ostatní množitelé skladují cibule v různých stavbách. Prostory pro uskladnění tulipánů musí být kryté, prostorné, vzdušné, suché, přiměřeně teplé a dobře větratelné. Před sklizní cibulí se musí řádně vydezinfikovat. Cibule se ve skladu dávají v tenké vrstvě na lístky buď holandského typu […]
Požadavky na stanoviště
Tulipány vyžadují půdy středně těžké až lehké, písčitohlinité, záhřevné, dobře propustné, vlahé a zásobené humusem a živinami. Půdní reakce je nejvhodnější neutrální až slabě alkalická. Zcela nevhodné jsou půdy těžké, zamokřené, chudé vápnem nebo opět písčité, mimořádně suché, mělké a štěrkovité. Záhony mají být pokud možno na rovině. Tulipánů se nedaří v trvalém zastínění budovami a […]
