Galanthus L. – Sněženka (Amaryllidaceae – amarylkovité)
Jméno rodu je odvozeno z řeckých slov gala (mléko) a anthos (květ), což se týká bílé barvy květů.
Sněženka je velmi známá, v zahradách velmi rozšířená a právem oblíbená jarní květina, neboť kvete v předjaří, kdy je ještě velmi málo jiných květin. Má malé cibulky, kulovité až vejčité, s bělavou slupkou. Listy jsou podlouhlé, úzké, se žlábkem uprostřed, dlouhé až 30 cm. květy jsou převislé, umístěné na lodyhách většinou jednotliv. Mají 6 okvětních lístků: 3 vnější, odstávající, jsou podlouhle vejčité, lžičkovitého tvaru, kdežto 3 vnější jsou kratší, srdcovitě vykrojené, se zelenými pruhy. Rod obsahuje celkem 11 druhů rostoucích v Evropě až po západní Asii.
Druhy a odrůdy
Galanthus caucasicus BAK. (syn. G. redoutei RUPR., G. nivalis var. major RUPR., G. n. var. caspius RUPR., G. allenii BAK.) pochází z Kavkazu. Je vysoká 20-25 cm. Listy má poněkud širší, okvětní lístky o něco kratší než G. nivalis. Okvětní lístky jsou podlouhlé, lžičkovité, s velmi úzkými špičkami. Kvete asi o týden později než běžné sněženky.
Galanthus alwesii HOOK. Pochází z hor Malé Asie. Je vysoká 15 až 20 cm a kvete nejdříve ze všech druhů, většinou již v únoru. Listy má šedozelené s modravým nádechem, dlouhé asi 20 cm a široké 2 cm, s mělkým žlábkem. Květy jsou větší než u G. nivalis a mají kulovitější tvar. Jsou široké asi 4 cm. vnější okvětní lístky jsou podlouhle lžičkovité, dlouhé 2-3 cm, čistě bílé, vnitřní korunka je v dolní polovině zelená.
Var. globosus hort. (syn. G. globosus WILKS.) má květy ještě kulovitějšího tvaru než původní druh. Vnější okvětní lístky jsou přibližně stejně široké jako dlouhé. Často mívá po dvou květech na lodyze. Tato sněženka byla objevena v Řecku u Smyrny.
Galanthus nivalis L. (bar. tab. XXII/5) je naše sněženka rostoucí hojně ve východní části střední Evropy, v jižní Evropě i jinde. Cibulky jsou bělavé, kulovité, velké 1,5 až 3 cm. listy má podlouhlé, sivě zelené, dlouhé 15-20 cm, široké 6 až 9 cm, s podélným žlábkem. Okvětní lístky vnější jsou dlouhé asi 1,5 až 2,5 cm, bílé, vnitřní jsou asi poloviční, se zelenou obrubou.
Var.corcyrensis SHORT. Je domovem na ostrově Korfu. Je to velmi raná forma, kterou je možno snadno přirychlovat pro květ v prosinci.
Var. flore pleno hort. (bar. tab. XXII/6) je hezká plnokvětá forma. Vnější tři okvětní lístky má normální, vnitřní korunka je však bohatě zmnožení a má zelené skvrnyy.
Var. lutescens BAK. má na vnitřních okvětních lístcích žluté skvrny místo obvykle zelených.
Var. octobrensis NICHOLS. Byla objevena v Albánii a je význačná hlavně odlišnou dobou květu – koncem října.
Var. praecox BAK. má širší listy a je ještě ranější než var. corcyrensis. Za vhodných podmínek kvete již v prosinci.
Var. proculiformis BAK. má vnitřní okvětní lístky čisté bílé, bez zelených skvrn a téměř stejně dlouhé jako lístky vnější.
Odrůda:
´S. Arnot´ je velmi vzrůstná, velkokvětá. Lodyhy jsou dlouhé až 25 cm, květy význačně voní.
Galnathus plicatus BIEB. Pochází z Krymu a vyskytuje se také na Balkáně. Cibulky jsou větší než u G. nivalis. Listy má dlouhé až 30 cm, se širokým podélným žlábkem. Květy jsou poměrně velké a svou stavbou se liší od normálních sněženek.
Požadavky na stanoviště
Sněženky milují kyprou humózní půdy s dostatkem vláhy, nejlépe pod listnatými stromy. Na těchto stanovištích kvetou v předjarní době. Stromy jsou dosud bez listí, takže světelné poměry sněženkám vyhovují. V době, kdy se stromy olisťují, sněženky se již zatahují a silné zastínění jim již nevadí. Jinak jsou velmi přizpůsobivé a daří se dobře v každé normální zahradní půdě a v běžných zahradních podmínkách.
Pěstování
Pěstování je pro nenáročnost sněženek velmi snadné. Sázíme je co možná brzy na podzim asi 5-6 cm hluboko, podle velikosti cibulek. Cibulky mají slabou slupku, která snadno vysychá, takže je nesmíme dlouho volně skladovat. Snadno pak vadnou a po sázení trvá dlouho, než se vzpamatují; často pak vznikají dosti velké ztráty. Proto je přechováváme v chladných prostorech v rašelině nebo mírně navlhčených hrubých pilinách.
Množení
Sněženky se nejsnadněji množí mladými cibulkami, které starší rostlinyhojně nasazují. Jedna vysazená cibulka vytvoří během několika let celý trs cibulek, které jsou poměrně velké a většinou ihned po vysázení kvetou. Drobné cibulky sázíme v září do mělkých rýh na dobře připraveném záhonu a zasypeme je starším kompostem s rašelinou a pískem. Na jaře, v době, kdy listy začínají zrát, rostliny občas zalejeme a přihnojíme, čímž oddálíme zatahování a získáme větší cibulky.
Botanické druhy je možno množit semenem, což děláme běžným způsobem jako u ostatních cibulových květin. Přirůstek cibulek je však dostatečný, takže množit semenem není většinou třeba. Na přirozených stanovištích se samovolně rozsemeňují, na čemž mají zásluhu mravenci, kteří semeno roznášejí do okolí.
Použití
Sněženky vysazujeme většinou do skupin předjarní a jarní květeny. Hodí se odbře mezi keře a stromy, které poskytují v jarním období mírný polostín. Také ve skalkách mají sněženky své uplatnění, zvláště v kombinaci s rostlinami, které raší pozdě na jaře. Zde vhodně doplňují jinak prázdná místa. Sněženky se též snadno přirychlují.
