Lilium regale WILS. – lilie královská – je vedle lilie bílé nejznámější lilií vůbec. Na pevné lodyze , která je vysoká 80 – 140 cm a střídavě porostlá úzkými listy, nese okolík až dvaceti trubkovitých, smetanově bílých květů se zlatožlutým pylem a žlutým hrdlem. Jejich průměr je asi 12 cm. vnější strana okvětních lístků, hlavně střední žebro, je růžově až rudě zabarvená, u nejlepších exemplářů je celá sytě kaštanově rudá. Květy až nepříjemně intenzivně voní. Kvete v červenci. Ze semen vzchází epigeicky, rychle a část semenáčů vykvétá již v příštím roce. Cibule je rudohnědá, složená z poměrně velkých masitých šupin.
Cv. ´Album´ (Tensen), A. M. 1942, F. C. C. 1960, je výběr, jinak totožný se základním typem, který však úplně postrádá vnější červenavé zbarvení květů.
L. regale byla v přírodě nalezena v roce 1903 E. H. Wilsonem na poměrně malé ploše v západní Číně. Sběratel odhadl rozlohu naleziště pouze asi na 130km2. je proto podivuhodné, jak rychle se stala během několika desetiletí nejvíce pěstovanou lilií vůbec. Velmi tomu napomohlo snadné množení ze semen a její nenáročnost, daná už značně drsným podnebím přírodní lokality.
L. regale předává při křížení jako mateřská rostlina zřejmě většinu znaků, takže semenáče se jí nápadně podobají, i když se vyloučí velmi snadné samosprašní. Často se používá i jako otcovská rostlina. Uvádíme jednoho z jejích hybridů, který je velmi známý, dnes už překonaný:
Cv. ´Royal Gold´ (de Graaff) je kmen čistě žlutých vonných lilií s trubkovitými květy, zvenčí rezavě hnědavými a s hnědým pylem. Tato skupina vznikla sprašením žlutého hybridu F2 generace (vypěstovaného zkřížením L. regale se žlutou formou L. sulphureum) s exemplářem L. leucanthum, který měl značně větší žluté hrdlo než běžné rostliny.
Ze starších hybridů uvádíme:
cv. L. X imperiále (Wilson) – syn. L X princes, L. X sargale,
cv. L. X ´Creelman hybrids´ (Creelman),
cv. l. gloriosum (Pfitzer)1)
vesměs jsou to skupiny lilií, které mají vonné, bílé, trubkovité květy se žlutým hrdlem a hnědými prašníky. Květy jsou větší než u L. regale a také o něco později vykvétají.
Byli popsáni také ojedinělí kříženci s L. candidum a L. X testaceum, jde však jen o rarity..
V posledních letech s epočítá názor, že byla prolomena přehrada kolem L. regale, která se nyní snadněji kříží než dříve. To je však možné pravděpodobně proto, že většina rostlin prodávaných dnes jako L. regale už není původním druhem, jak často dosvědčují i jejich hnědé prašníky – kříženci se pak sprašují snadněji.
L. regale má jak pro běžné zahrady, tak i pro pěstování ve velkém (i na řez) velký význam. Je však nesporné, že pokud jde o velikost a počet květů byla dnes překonána mnoha trubkovitými hybridy, které zároveň i jemněji voní.
Cibuli sázíme 10 – 12 cm hluboko do výživné propustné zeminy na slunné stanoviště; zastínění půdy na záhonech je však příznivé. Je mrazuvzdorná, pouze někdy je nutné chránit mladé lodyhy před pozdními jarními mrazíky. Vápník v půdě snáší.
