Pnacratium L. (Amaryllidaceae – amarylkovité)
Pncration, řecký název rodu, byl znám již za Dioskorida.
Rostlina má vcelku hruškovitou cibuli, ze které vyrůstají páskovité listy a květní stvol zakončený okolíkem 4-12 velkých květů. Menší cibule vytvářejí pouze 1-2 květy. Okvětí je nálevkovité, srostlé s tyčinkami a pakorunkou. Kvete od května do září.
Kolem Středozemního moře, ve Východní Indii a na Kanárských ostrovech je rozšířeno celkem 12 druhů. K zahradnickému použití se však nabízejí pouze dva.
Druhy a odrůdy
Pnacratium illyricum L. (syn. P. stellare SALISB.) pochází z jižní Evropy. Cibule mají dlouhý krk a četné černohnědé šupiny. Rostliny dosahují výšky 30-40 cm. šedozelené páskovité listy jsou na konci poněkud rozšířené. Na plochém šedozeleném stvolu bývá okolík s 6-12 velkými, bílými, trychtýřovitými květy, které mají uvnitř zelenožlutý nádech a velmi silně voní. Kvete v květnu až v srpnu. Je poměrně otužilá.
Pnacratium maritinum L. je domovem ve Španělsku a Sýrii. Rostliny jsou vysoké 30-50 cm. dlouhé hruškovité cibule mají červenohnědé šupiny. Listy jsou šedozelené, páskovité, kopinatě protáhlé. Plochý stvol nese okolík 4-10 velkých žlutobílých květů, které pěkně voní. Vykvézá v červenci až v táří. Je choulostivější než předchozí druh. Dříve se cibule používaly také v lékařství jako náhražka za „mořskou cibuli“ (Urginea maritima) a rozemleté cibule sloužily k trávení myší.
Požadavky na stanoviště
Rostliny vyžadujíb kyprou, humózní zem s přímsi řidšího písku, neboť rostou planě na písčitém pobřeží kolem Středozemního moře. Dobře se jim daří, jsou-li vysázeny na jižním úpatí zdi. Stanoviště má mít dobrou drenáž.
Pěstování
Cibule vysazujeme tak hluboko, aby krk mírně vyčníval ze země. Jakmile přijdou první mrazíky, přikryjeme osázené místo asi 15 cm silnou vrstvou suchého listí. Tuto pokrývku odstraníme teprve začátkem května. Každý třetí rok, a to vždy počátkem září, vyjemem cibule ze země a uskladníme asi 4 týdny na suchém místě. V říjnu je pak znovu vysázíme do dobře připravené půdy, 20-30 cm hluboko.
Množení
Dříve bylo zvykem dovážet k nám hotové květuschopné cibule z jihu. Není však příliš obtížné si je u nás namnožit. Při přesazování proto oddělíme dceřiné cibulky a vysázíme je na zvláštní záhon, kde je pěstujeme stejným způsobem jako dospělé cibule. Po celou dobu množení zůstávají na jednom místě bez přesazování.
Použití
Pancratium můžeme použít na ozdobná rabátka spolu s ostatními cibulovými květinami nebo mezi trvalky v menších skupiných. Překrásně také působí jako solitéra v trávníku. Velmi ozdobná je rovněž ve skalce, na břehu jezírka nebo vodního toku.