Chionodoxa BOISS. – Ladonička (Liliaceae – liliovité)
Jméno rodu vzniklo z řeckých slov chion (sníh) a doxa (sláva, pýcha).
Rod obsahuje 5 druhů, rozšířených hlavně v Malé Asii a některé v subalpínském pásmu Kréty. Jsou to drobnější květiny kvetoucí na jaře ozdobnými hvězdičkovitými kvítky.mají malé cibulky. Listy jsou podlouhlé, většinou po dvou, naspodu přecházejí v pochvu. Květy jsou supořádány většinou v jednostranných hroznech, korunky mají po šesti okvětních lístcích, většinou užších. Střed květu tvoří kuželovitě uspořádany pestík s tyčinkami. Barva květů je vetšinou modrá s bílým středem. Některé druhy a odrůdy mají však květy bílé nebo růžové.
Druhy a odrůdy
Chionodoxa cretica BOISS. et HELDR. je domovem v subalpínském pásmu Kréty. Rostlina je vysoká 15-30 cm. Listy má široce podlouhlé, dlouhé 15-30 cm, široké 6-15 mm. Vzpřímené lodyhy mají většinou po jednom, vzácněji po dvou květech. Květy jsou velké 10-15 mm, modré. Kvete v dubnu. V zahradách je velmi málo rozšířená.
Chionodoxa forbessii BAK. pochází z Libye. Je více rozšířená a mnohem ozdobnější než předešlý druh. Rostlina je vysoká 15-25 cm. Listy má podlouhlé, dlouhé 15-20 cm a široké asi 4-6 mm. Hroznovité květenství má až 4 tmavě modré květy, velké asi 12 mm. Kvete v březnu.
Chionodoxa liciliae BOISS. (bar. tab. XXI/5) pochází z Malé Asie. Je nejvíce rozšířená a prošlechtěná do mno odrůd. Cibulky má bílé, velké asi jako lískový ořech. Rostlina je vysoká asi 10-15 cm. Podlouhlé listy jsou dlouhé asi 8-10 cm a široké 3-4 mm. Květy jsou velké asi 15 mm. Původní druh má na lodyze 1-2 květy, u kulturních forem je hroznovité květenství složeno až Z 6 květů. Barva květu je modrá, ke středu přechází do bílé. Kvete v březnu až v dubnu.
Var. alba hort. má květy čistě bílé.
Var. gigantea hort. (bar. tab. XXI/6) je celkově větší a robustnější. Má též větší květy světle modré barvy.
Var. gigantea alba hort. je podobná předešlé. Květy má čistě bílé.
Var. grandiflora hort. má velké modrofialové květy s bílým středem.
Var. amabilis leichtlinii hort. má květy velké až 4 cm, žlutavě bílé s růžovým nádechem. Je asi o dva týdny pozdější.
Odrůda:
´Pink Giant´ má větší počet květů v hroznu. Květy jsou růžové, velké.
Var. rosea hort. má světle růžové květy.
Chionodoxa sardensis BARR. Et SUDG. Je vysoká 10-15 cm. Hroznovité květenství bývá složeno ze 2-6 blankytně modrých, poněkud převislých květů. Kvete v dubnu.
Požadavky na stanoviště
Ladonička je velmi vděčná a poměrně nenáročná cibulová květina. Daří se nejlépe v lehčí, humózní půdě na mírně zastíněném stanovišti. Je však velmi přizpůsobivá. Na příznivém stanovišti se sam rozmnožuje a rozšiřuje samovolným výsevem. Semeno roznášejí mravenci, takže se často objevuje dosti daleko od původních rostlin.
Pěstování
Cibulky vysazujeme na podzim asi 5-8 cm hluboko na vzdálenost 7 až 10 cm, nejlépe do malých skupin. Není třeba je z půdy vyjímat, mohou být na místě libovolně dlouho. Časem se rostliny samy množí a porost se zahušťuje. Ošetřování nevyžadují celkem žádné, prospěšné je občas přihnojit dobrým kompostem. Při vyhrabávání listí je třeba dbát opatrnosti, aby se nepoškodily mladé rostlinyk, které jsou velmi mělko.
Množení
Ladonička se množí semenem a dceřinými cibulkami a odrůdy samozřejmě jen dceřinými cibulkami. Chceme-li sklidit semeno, je třeba dobře hlídat jeho dozrávání, poněvadž snadno vypadává a mravenci je roznášejí. Vyséváme je buď ihned po dozrání, nebo na podzim do mělkých rýh na dobře řipraveném záhoně s lehkou, humózní zeminou. Záhon lehce zastíníme a udržujeme stejnoměrnou, mírnou vlhkost. Na jaře semeno vzejde; v této době se staráme hlavně o odplevelování a občasnou zálivku při suchém počasí. Dobře je občas přihnojit rostliny roztokem plného hnojiva (0,3-0,5%). Po zatáhnutí rostlinek musíme krýt mladé cibulky slabší vrstvou dobrého kompostu. Druhý rok na podzim můžeme již sklízet květuschopné cibulky.
Rozmnožování dceřinými cibulkami je podobné jako u semene. Sázejí se do rýh hlubokých 4-6 cm. Ošetřování je stejné jako u výsevu. Cibulky bývají květuschopné často již po první roce.
Použití
Ladonička se hodí velmi dobře na skupinovitou podsadbu mezi řidší stromy nebo keře, které jí poskytují mírné zastínění. Přímo pod keří se nedaří, poněvadž husté kořeny příliš odčerpávají živiny a vláhu v těsném jejich sousedství. Pro svou jemnost a nízký vzrůst se dobře hodí i do skalek, ovšem na místa, která nejsou příliš vystavena přímému slunci a kde v době vegetace netrpí příliš suchem. Rostliny kvetou v březnu až v dubnu a koncem květn se již zatahují. Ladonička se hodí též k rychlení.
