Lilium dauricum KER. – GAWL. Byla původně omylem posána jako lilie americká pod jménem L. pensylvanicum KER. – GAWL. Je proto pravděpodobné, že podle práva priority bude v budoucnosti ještě dodatečně tento název zaveden do praxe.
Je to velmi zajímavá rostlina,vysoká 60 – 80 cm a podobná vzhledem L. bulbiferum. Má vzpřímené miskovité květy průměru až 12 cm. špičky okvětních ístků jsou sytě červené, báze žluté, je tečkovaná. Kvete v červnu. Cibule plochá, bílá, tvořená složenými šupinami, které se lehce drolí na jednotlivé úseky. Lodyha před vzejitím bloudí. Nesnáší vápník. Ze semen vzchází hypogeicky, rychle a semenáče kvetou většinou čtvrtý rok po výsevu. V přírodě roste na okrajích lesů od Uralu přes celou Sibiř až k východnímu pobřeží Asie. Je to jediná lilie, která překračuje polární kruh a i v krátkém arktickém létě je schopna vykvést a přinést semena. Je plně mrazuvzdorná.
Var. pardinum WHM. Viz L. wilsonii LEICHTL.
L. dauricum se pěstuje málo. Pokud by se nám podařilo obstarat si cibuli, je třeba ji zasadit 8 – 10 cm hluboko, do kypré nevápněné půdy do polostínu. Půda musí být stále vlahá.
L. dauricum bylo použito pro křížení již v minulém století. Uváděné barevné formy jsou většinou kříženci s L. concolor (L. X thubergianum SCHULTES fil. = L. elegans THBG.) nebo s L. bulbiferum (L. X maculatum). Tyto kříženci zahrnují škálu barev od zlatožluté do sytěrudé. Vesměs mají vzpřímené miskovité květy průměru až 15 cm.
V novější době však dr. Shimizu a další japonští autoří tvrdí na základě chromozómové analýzy, že L. X maculatum (bar. tab. XVIII/1) není křížencem, ale přírodním druhem. Z výpěstků vedených ve skupině L. X maculatum (často chybně ztotožňované i s L. elegans a L. thunbergianum) uvádíme klony:
Cv. ´Helen Carroll´ (dr. Skonner) má čistě žluté květy a je nízká.
Cv. ´Mahogany´ (?) má sytě karmínové tmavé květy se širokými okvětními lístky a je značně životná.
Zvlášť početná je starší skupina kříženců, vedená v obchodě pod jménem L. X hollandicum (syn. L. umbellatum). Jsou to původem kříženci L. X maculatum s oběma rodiči – L. dauricum i L. bulbiferum ssp. croceum. Mnohonásobným křížením různých hybridů mezi sebou vzniklo mnoho výpěstků. V současné době však zájem pěstitelů o tuto nenáročnou skupinu upadá. Do obliby přicházejí spíše kříženci, onsahující ještě L. tigrinum.
Ze skupiny L. X hollandicum uvádíme klony:
Cv. ´Golden Fleece´ (?) má jasně oranžové žluté květy s červenavými špičkami okvětních lístků.
Cv. ´Rubrum´ (?) (bar. tab. XVIII/2) má sytě tmavé rudé květy průměru asi 13 cm; dorůstá maximálně 45 cm.
Cv. ´Golden Chalice´ (de graaff) je kmen se zlatožlutými miskovitými květy; rostliny jsou nízké a rané.
Cv. ´Rainbow Hybrids´ (de Graaff) je kmen s květy v barvách od žluté do sytě červené.
L. X hollandicum se často pěstuje v zahradnictvích, která se nespecializují na pěstování cibulovitých květin, a proto nevěnují příslušnou pozornost ochraně proti chorobám. Odtud může být často zdrojem mozaiky.
L. X hollandicum sázíme na plné slunce do výživné drnovky asi 10 cm hluboko. Je velice nenáročná a starší odrůdy najdeme i v zanedbaných zahrádkách.
V literatuře se také uvádí kříženec:
Cv. ´Glow´ (dr. Skinner) – má být hybridem L. dauricum s L. philadelphicum. Tento oranžově kvetoucí výpěstek pravděpodobně již v kulturách vyhynul.
Další podobné hybridy jsou uvedeny u L. philadelphicum.
