Jméno rostliny je odvozeno od jména krásné řecké mořské nymfy Lycoris.
Rostlina vytváří velké kulaté cibule s krátkým krkem, obklopené slabou slupkou. V červenci až v srpnu se objevují na stvolech, vysokých 30-80 cm, velké trychtýřovité květy, velmi podobné Hippeastrum. Kvete v bezlistém stavu, neboť páskovité listy se objevují teprve na jaře a brzy opět zatahují. Květy jsou červené, růžové, žluté nebo bílé, prašníky mají volné na dlouhých nitkách. Černá semena jsou uložená v trojpouzdré tobolce.
Je známo pouze 8 druhů této květiny a všechny se vyskytují v Číně a v Japonsku.

Druhy a odrůdy

Lycoris aurea HERB. (syn. Amaryllis aurea L´HERIT., Nerine aurea BURY) má kulaté, 5-6 cm široké cibule. Na stvolu, vysokém 30-50 cm, bývá v okolíku 5-10 velkých, zlatožlutých, nevonících květů. Rozkvétá od května do srpna. Modrozelené řemenovité listy jsou široké 15-20 mm. Je značně choulostivá.

Lycoris incarnata SPRENG. Je vysoká 30-60 cm. květy má masově růžové s modravým nádechem. Je poměrně otužilá.

Lycoris radiata HERB. (syn. Amaryllis radiata L´HERIT., Nerine japonova MIQ) má kulovitou cibuli v průměru širokou 4 cm, s krátkým krkem. Vytváří úzký stvol vysoký 30-60 cm, s 8-12 zářivě červenými, nevonnými květy, které mají velmi dlouhé tyčinky a čnělku. Kvete od srpna do října. Velmi brzy zjara se objevují řemínkovité modrozelené listy, dlouhé 20 cm a široké pouze 1 cm. rostlina je velmi choulostivá.
Var. alba hort. je nižší a má čistě smetanově bílé květy.

Lycoris sanquinea MAXIM. Má menší cibule, jen 3 cm v průměru; jsou vejčité a mají dlouhý krk. Na stvolu vysokém 30-45 cm bývá 4-6 tmavočerveně hnědých květů. Okvětní lístky nejsou však ani zvlněné, ani nazpět zahnuté. Kvete v červenci a v srpnu. Je méně choulostivá.
Var. alba hort. má čistě bílé květy a je vysoká 30-40 cm.

Lycoris sprengeri BAK. má překrásně purpurově růžové květy. Kvete v červenci a v srpnu. Rostlina je vysoká 30-60 cm a dosti otužilá.

Lycoris squamigera MAXIM. (syn. Amaryllis hallii hort.) má kulatou cibulí, širokou 3-5 cm, s krátkým krkem. Na květním stvolu vysokém 40-60 cm, bývá 5-7 lilarůžových květů se žlutými středními proužky. Jednotlivé květy jsou pohárkovité, s delšími, mírně zvlněnými a nazpět ohnutými cípy, široké až 10 cm. listy raší až v dubnu, jsou dlouhé 20-30 cm a široké 2-3 cm; nebývá jich více než 4-6. v létě rostliny zatahují. Kvetou v červenci a v srpnu a příjemně voní. Pro svou otužilost je tento druh poměrně nejvíce rozšířen.
Var. purpurea hort. se od původního druhu liší pouze tmavší barvou květů.

Požadavky na stanoviště

Lycoris incarnata, L. sanguinea, L. sprengeri a L. squamigera mohou v mírných podmínkách venku přezimovat. Půda musí být dobře propustná, nejlépe s řádnou drenáží. Přílišná spodní vláha má pro rostliny smrtelné účinky. Požadují opravdu teplé a chráněné stanoviště, plné slunce, nejlépe na jižním úpatí nějaké zdi. Půda má být písčitohumózní, s dostatkem živin. Příliš lehké nebo studené a těžké půdy nesnášejí.

Pěstování

Cibule se vysazují koncem července nebo v srpnu 15-25 cm hluboko a ponechávají se po několik let na místě. Vzdálenost rostlin má být 25 až 40 cm. Brzy po výsadbě se objeví květní stvol, který je nutno podle potřeby vyvzovat k hůlce, aby se nezlomil. Na zimu je třeba záhonek pokrýt silnější vrstvou listí, a tak zabránit tomu, aby rostliny netrpěly nadbytkem vláhy. Zejména v prvním roce po výsadbě je zimní pokrývka bezpodmínečně nutná. Na jaře, v době rašení listů a během další vegetace pečujeme o dostatečnou vláhu. Při pletí a okopávání nesmíme listy ležící na zemi potrhat, protože bychom tím ohrozili pozdější vytvoření květů. Jakmile listy v červnu odumřou, můžeme rostliny vyjmout ze země a přesadit.
Některé choulostivější druhy, jako L. aurea a L. radiata, je lépe před přichodem prvních mrazů přenést do skleníků, kde při mírné a občasné zálivce přezimují.

Množení

Nejčastěji se rostliny množí vedlejšími cibulkami. Ty se vysazují poměrně mělko na množitelském záhoně a ošetřují se podobně jako dospělé cibule. Kvetou nejdříve za 3 roky.
Rostliny můžeme množit také semeny, ale trvá to 5-6 let, než jsou semenáčky květuschopné. Květy nasazují semena je po umělém opálení.

Použití

Tato krásná květina budí pozornost stejně na trvalkovém záhoně jako mezi ostatními teplomilnými rostlinami ze skupiny cibulových a hlíznatých květin. Velmi pěkně působí také před koniferami. Nižší druhy se hodí i do skalky.
Lycoris se používá také jako hrnková květina; je oblíbená do vázy a žádaná i ve vazbě.