Ochrana: Sázíme jen zdravý sadbový materiál. Při výskytu choroby je nutno zeminu dezinfikovat a cibule mořit rtuťnatým přípravkem.

Jméno rodu je odvozeno z řeckého slova idein (lepiti), a to proto, že cibule obsahují lepkavou hmotu.
Tato půvabná květina pochází z jižní Afriky, kde roste ve více než 30 druzích. Původní druhy se v zahradách již nepěstují, sloužily však jako výchozí materiál k vyšlechtění mnoha zahradních odrůd.

Rostlina vyhání z kulovité cibule větinou 6 mečíkovitých listů, velmi úzkých a dlouhých téměř 50 cm. květy jsou široce otevřené a otevírají se jen za slunného počasí. Jsou umístěné na slabých drátovitých stopkách v 5-12květém klasu. Každý květ má tři úzké, nazpět ohnuté blizny. Květy jsou v mnoha čistých barvách a v různých barevných kombinacích, nejčastěji s odlišně zbarveným středem a okrajem. Rozkvétají převážně v květnu a v červnu, tj. v době, kdy je u nás nedostatek řezaných květů. Plod je blanitá tobolka.

Druhy a odrůdy

Ixia maculata L. (syn. I. abbreviata HOUTT, ixia conica SALISB., I. dubia VENT., I. capitata ANDR., I. citrina RED.) pochází z Kapska. Má jednoduchý nebo větvený stonek, vysoký 30-50 cm. Listy jsou širší, špičaté a podélně pruhované. Květy jsou bílé s růžově fialovou skvrnou. Vykvétají v květnu a v červnu.
Var. ochroleuca KER. má sírově žluté květy s hnědými oky.
Var. nigri-albida KLATT. má květy bíl s černým okem.
Var. ornata BAK. má květy červené.

Ixia paniculata DELAR. (syn. I. longiflora BERG., Tritonia longiflora KER., Gladiolu longiflorus THBG., G. ixiodides THBG., Hyalis longiflora SALISB., Freesea longiflora ECKL., Morphixia paniculata BAK.) je domovem na mysu Dobré naděje. Rostlina je vysoká 30-50 cm. Květy jsou uvnitř žluté, vně sírově žluté nebo červené. Kvete v květnu a v červnu.
Var. tenuiflora VAHL. Má květy větší než původní druh, po obou stranách sírově žluté.
Var. rochensis BAK. (syn. Tritonia rochensis KER.) má květy blankytně modré, s delšími trubičkami a otevřenými cípy. Je vícekvětá.

Ixia speciosa ANDR. (syn. I. crateroides KER.-GAWL., I. coccinea THBG., I. pulcherrima ECKL., I. aulica AIT., I. phlogiflora RED., I. purpurea MUNDT., I. campanulata KER.) pochází z jižní Afriky. Listy má široké 2-3 mm, špičaté, kratší než stonek. Rostlina je vysoká pouze 15-30 cm. na kulatém stonku bývá 2-5 růžově karmínových, uvnitř tmavších květů. Vykvétají v červnu a v červenci.

Ixia viridiflora LAM. (syn. I. spectabilis SALISB., I. pulchra SALISB., I. prasina SOLAND., I. viridis THBG.) pochází z Kapska. Rostlina je vysoká 50-80 cm. Stonek je jednoduchý nebo větvený, zakončený květy nezvyklé barvy. Jsou měděně zelené s přechodem do červena a s modrozelenými skvrnami. Kvetou v květnu a červnu. Listy jsou trávovité, široké 2-3 mm.
Var. eana ECKL. má světle modré květy s tmavě modrými skvrnami.
Var. cesia KER. má světle lilamodré květy se zelenými skvrnami.

Kromě těchto druhů a variet nabízejí v současné době semenářské závody v zahraničí mnoho překrásných velkokvětých odrůd. Základní barvy jsou bílá, žlutá, oranžová, karmínová, šarlatová a modrá:
´Afterglow´ je vně karmínová a uvnitř světlě oranžová.
´Appleblossom´ je bílá s karmínově červeným středem.
´Azurea´ je modrá s fialovým středem.
´Blue Bird´ je bílá, světle stínovaná, má purpurový střed.
´Bridesmaid´ je bílá s karmínovým okem.
´Conqueror´ je oranžově žlutá.
´Englishton´ je světle purpurově růžová.
´Giant´ je smetanově bílá s purpurovou skvrnou.
´Hoghart´ je krémově bílá s purpurovým okem.
´Invicible´ je magnóliově purpurová.
´Mars´ je karmínově červená.
´Mornig Star´ je žlutá s fialovým středem.
´Nelson´ je růžová s fialovým okem.
´Orion´ je smetanově bílá s karmínovou skvrnou.
´Radio´ je světle bronzová s karmínovým žíháním.
´Rossini´ je růžová s bílým středem.
´Saturnus´ je zářivě žlutá.
´Uranus´ je máslově žlutá s černým středem.
´Venus´ je karmínově červená s tmavším středem, velkokvětá.
´Vulcan´ je karmínově červená, oranžově stínovaná.
´Wonder´ je zářivě růžová.

Požadavky na stanoviště

Rostliny vyžadují propustnou, lehčí, písčitou půdy a chráněnou teplou polohu, v zemi má být dostatečná zásoba pohotových živin. Nejsou zcela mrazuvzdorné, přesto v našich klimatických podmínkách pod silnější vrstvou listí, rašeliny nebo jehličí přečkají zimu celkem dobře.

Pěstování

Venku vysazujeme cibule nejdříve koncem října, lépe však až v listopadu nebo začátkem prosince. Sázíme-li příliš brzy, rostliny ještě na podzim nebo velmi brzy zjara vyraší a listy zmrznou. Cibule se vysazují 8-10 cm hluboko, na vzdálenost 6-10 cm od sebe. Zimní pokrývku odstraníme teprve začátkem května. Po odkvětu, tj. v srpnu, vyjmeme cibule ze země a uložíme v suchu a chladnu až do nové výsadby-

Množení

Rostliny se mohou množite semenem nebo postranními cibulkami, kterých velké cibule vytvářejí značné množství. Při sklizni je oddělujeme od matečných cibulí a přes zimu uchováme v bezmrazé místnosti. Sázíme je teprve zjara do půdy bohaté živinami, 2-3 cm hluboko. Během vegetace udržujeme půdu kyprou a v bezplevelném stavu.

Semeno vyséváme začátkem března do poloteplého pařeniště. Vzešlé rostliny potřebují hlavně dostatek světla a občas mírnou zálivku. Při zrání cibulí přestaneme zalévat, a jakmile cibulky zatáhnou, vyjmeme je ze země, očistíme a uskladníme do jara. Můžeme je však také vysázet již na podzim. Jako přikrývku můžeme použít silnější papír. Cibule jsou květuschopné obvykle po 2 letech pěstování.

Použití

Ixia se může v mírnějších podmínkách bez obav vysazovat v zahradě. Botanické druhy použijeme do skalky, kdežto hybridy vysazujeme v menších skupinkách mezi trvalky a jiné cibulové květiny. Nižší odrůdy je možno použíta také k olemování okrajů záhonů. Velmi pěkně působí, jsou-li vysázeny před ozdobnými listnatými keři nebo koniferami. Na stanovišti je můžeme ponechat 2-3 roky. Jsou to výborné květiny k řezu.