Tulipány » Lilie

Lilium wilsonii

admin — Mon, 31 Oct 2011 21:32:48 +0000

Lilium wilsonii LEICHTL. (bar. tab. XVI/4)je často uváděna jako L. dauricum var. pardinum nebo L. dauricum var. wilsonii. Typ klíčení, stavba cibule i doba květu ji však podstatně odlišují od lilie, kterou dnes nazýváme L. dauricum (nesprávně). Na přímé zelené lodyze, vysoké 60 – 80 cm, má jasně zelené kopinaté listy a několik vzpřímených miskovitých květů pastelově oranžové barvy,s drobnými červenými papilami. Středem okvětních lístků se táhne žlutý pruh. Průměr květu je asi 10 cm. kvete v srpnu. Seman klíčí epigeicky, rychle a rostliny kvetou třetí rok po výsevu. Cibule je bílá, poměrně malá. V přírodě roste v Japonsku na ostrově Honsú, společně s L. auratum.

Var. Flavum (CONST.) má citrónově žluté květy se světle oranžovým pruhem uprostřed okvětních lístků. Na trhu bývá nabízena i jako výpěstek pod jménem ´Marlyn Ross´.

L. wilsonii je velmi pěkná lilie pro skupinovou výsadbu. je jedinečná nejen svou jasnou barvou, ale i tím, že kvete až v srpnu, kdy je jedinou kvetoucí lilií s miskovitým květem. Cibuli sázíme 10 cm hluboko do kypré půdy s rašelinou, neobsahující vápník, na slunce nebo do lehkého polostínu. Pro snadné množení semenem a pro vhodnost ke skupinovým výsadbám a ke křížení (pro získání pozdě kvetoucích hybridů) si obě barevné formy zaslouží větší rozšíření. Je dostatečně mrazuvzdorná.

Lilium willmottiae

admin — Sun, 31 Jul 2011 21:31:51 +0000

Lilium willmottiae WILS. Viz. Lilium davidii var. willmottiae RAFF.

Lilium umbellatum

admin — Sun, 31 Jul 2011 21:30:24 +0000

Lilium umbellatum hort. viz lilium X hollandicum hort.

Lilium tigrinum

admin — Sun, 31 Jul 2011 21:29:01 +0000

Lilium tigrinum KER – GAWL. (bar. tab. XV/1) je velmi známá lilie. Na hnědočervené, lesklé lodyze, vysoké 120 – 180 cm, nese špičaté, zelené, lesklé listy, které jsou na bázi a po okrajích stříbřitě obrvené. V jejich paždí se pravidelně vyvíjeuí tmavé, skoro černé pacibulky, kterými se tato rostlina snadno rozmnožuje. Květy mají asi 9 cm v průměru, jsou velmi hezky pastelově oranžové s malinově růžovým nádechem; jsou výrazně rudohnědě skvrnité. Pyl je skořicově hnědý. Kvete v srpnu až v září. Cibule je bílá, se silnými šupinami.

Běžně pěstované formy této lilie jsou triploidní, tj. mají 36 chromozomů, a proto jsou sterilní. Následkem pouze vegetačního rozmnožování je tato rostlina stálým hostitelem viru liliové mozaiky, která ji samotné nijak zvlášť nevadí, je však velmi nebezpená pro většinu ostatních lilií. Vzácně se podaří použít pyl pro křížení. Existuje však i vzácná diploidní forma, která je trochu slabšího vzrůstu a plně plodná. Tato forma se nachází na několika japonských ostrůvcích v Korejském průlivu. Triplidní forma se vyskytuje prakticky od nepanšti v celé Asii a její původní naleziště naní vůbec známo.

Z různých existujících variet si Uve´dme:
Var. flaviflorum STEARN je velmi krásná, má čistě žluté, purpurově skvrnité květy a rezavě červený pyl.
Var. fortunei hort. STAND. Je robustnější než základní typ a má hustě chlupatou lodyhu. Pochízí ze stejného naleziště jako L. hansonii – ostrovy Dagelet Islands u Koreje.
Var. flore-pleno REGEL. Je jediná hezká z plnokvětých lilií. Má zmnožené okvětní lístky a i tyčinky jsou v ně přeměněny. Barvou i vzrůstem odpovídá základnímu typu.
Var. splendens LEICHTL. má květy jasnější než základní typ, jinak je mu podobná.
L. tigrinum byla pro svou nenáročnost a pěkný květ použita při mnoha kříženích, většinou komplexních. Účastnila se například vzniku dříve popsaných „Mid Century hybridů“. Z mnoh kříženců. Kteří prozrazují vliv L. tigrinum, si uveďme:
Cv. ´Connecticut Hybrids´ (Stone a Payne) jsou kříženci var. flaviflorum s L. X hollandicum v barvách od žluté do červené až kaštanové (z této skupiny je nabízen i výběr žlutě kvetoucích rostlin, jako Yellow Selection).
Cv. ´Connecticut Yankee´ (Stone a Payne), A. M. 1965, je jeden z nejlepších „Tigrinum hybridů“, který má lososově oranžové netečkované květy a často tvoří sekundární poupata; je velmi životný.
Cv. ´Cardinal´ (Tailor) je kříženec s L. amabile, který má červené poniklé turbánky.
Cv. L. X tigrabile (Stooke) je hybrid stejného původu, podobný předešlému.
Cv. ´Blood Tiger Hybrids´ (Woodriff) je skupina „Tigrinum hybridů“ se sytě červenými květy.
Cv. ´Tawny Tiger Hybrids´(Woodriff) je skupina „Tigrinum hybridů“ se žlutými a oranžovými květy.

L. tigrinum je jedna z nejodolnějších a nejméně náročných lilií vůbec – nesnáší jen vápník v půdě. Škoda, že je nositelem viru mozaiky. Pro snadné rozmnožování pacibulkami je velmi vhodná k pěstování ve velkém. Cibuli vysazujeme 10 cm hluboko do výživné půdy, kterou můžeme u základního druhu i vydatně pohnojit. Vyžaduje plné slunce, v době růstu ji však dostatečně zaléváme.

Lilium tenuifolum

admin — Sun, 31 Jul 2011 21:27:08 +0000

Lilium tenuifolum FISCH. viz. lilium pumilum D. C.

Lilium taliense

admin — Sun, 31 Jul 2011 21:26:27 +0000

Lilium taliense FRANCH. je velmi půvabná lilie vysoká 60 až 120 cm, s úzkými sytě zelenými listy a bílými turbanovitými květy. Tyto květy jsou hustě kaštanově purpurově skvrnité a mají žluté prašníky na tmavých tyčinkách, které se rozestupují v polovině své délky. Kvete v červenci. Ze semen klíčí epigeicky, rychle a semenáče kvetou třetí až čtvrtý rok. Cibule je bílá, lodyha před vyrašením bloudí. Roste volně v jihozápadní Číně, v západním Jün-nanu v okolí města Ta-li.

Cibuli sázíme do hrnku 10 cm hluboko do velmi propustné směsi rašeliny, písku a zeminy neobsahující vápník. V zimě vyžaduje sucho. Mrazuvzdornost není u nás spolehlivě vyzkoušena, můžeme však předpokládat, že by pod suchým krytem mohla přezimovat ve volné půdě.

Lilium szovitsianum

admin — Sun, 31 Jul 2011 21:26:02 +0000

Lilium szovitsianum FISCH et LALL. Je hezká lilie, která má sytě zelené kopinaté listy, hustě roztroušené na lodyze vysoké 80 – 120 cm. hroznovité květenství j složeno z 5 – 8, někdy však až 20 velkých kopinatých, trubkovitě zvonkovitých květů průměru asi 8 cm. okvětní lístky jsou pastelově citrónové barvy, po okrajích více nebo méně skořicově tečkované. Pyl je skořicový a nitky tyčinek nejsou nikdy srostlé na bázi. Těmito dvěma znaky se lehce odliší od velmi podobné L. monadelphum. Nepříliš pěkně vonící. Kvete v červnu. Semena klíčí hypogeicky, pomalu, dají se však snadno jarovizovat. Semenáče vykvétají asi za 7 let po výsevu. Cibule je nažloutlá, sožená z velkého počtu poměrně úzkých šupin. V přírodě roste mezi keři na pokrajích lesů v západní a jižní oblasti Kavkazu.

Před první světovou válkou ji Mičurin zkřížil s L. X thubergianum a vznikl hybrid:
cv. ´Fialkovaja´ (Mičurin) – je růstem i tvarem květů podobný L. szovitsianum. Květy jsou však malinově růžové, jednotlivé okvětní lístky hnědokarmínově tečkované a mají od základny žlutý klín, zasahující asi do poloviny jejich délky. Je škoda, že tento velmi zajímavý kříženec je u nás dosud tak vzácný.
Popsaný hybrid byl dále použit pro křížení s L. concolor a výpěstky byly nazvány podle jejich šlechtitelky „Hybridy Cvetajevové“.

l. szovitsianum se pro pomalé množení příliš nehodí k pěstování ve velkém. Vzhledem ke stálé poptávce i k její kráse by si však určitě zasloužila větší pozornost.

Lilium sutchuenense

admin — Sun, 31 Jul 2011 21:25:23 +0000

Lilium sutchuenense (syn. L. sutchuense) viz. lilium davidii var. unicolor.

Lilium superbum

admin — Sun, 31 Jul 2011 21:24:06 +0000

Lilium superbum L., F. C. C. 1963, je lilie vysoká 100 cm, která má jasně zelené kopinaté listy uspořádané v přeslenech. Květenství je často velmi bohaté, složené s oranžově žlutých turbanovitých květů, které jsou kaštanově tečkované, vonné. Poupata jsou na průřezu typicky trojhranná. Kvete v červenci. Ze semen vzchází hypogeicky, pomalu a semenáče kvetou většinou čtvrtý až pátý rok po výsevu. Cibule je kulovitá, bílá složená z velkého počtu masitých šupin. Je typicky stolonového typu – nové cibule vyrůstají na konci výrůstků dlouhých 10 až 12 cm. v přírodě roste roztroušeně po celé východní polovině USA, vždy na místech, kde má dostatek vody, nikoliv však přímo v bažinách. Jak se někdy uvácí. Díky velkému areálu výskytu byly nalezeny formy žluté, sytě oranžové a dokonce i plnokvětá forma.

Cibuli sázíme 10 – 12 cm hluboko do velmi kypré zeminy s přídavkem podstatného dílu rašeliny a s trochou štěrku. Naprosto nesnáší vápník. Roste i na slunci, v době vegetace však vyžaduje hojnost vláhy (měkká voda!). nejlépe se jí daří u potoků a rybníčků, kde ovšem musí být zasazena nad stálou hladinou vody. Přechodné krátkodobé zaplavení na jaře jí nevadí. Je třeba pamatovat na to, že se také L. superbum, stejně jako všechny lilie se stolonovými cibulemi, každoročně přestěhovává asi 1dm různými směry. Je plně mrazuvzdorná a určitě by si pro svou eleganci a vhodnost pro vlhká stanoviště, kam se kromě L. pardalinum a canadense jiné lilie nehodí, zasloužila větší pozornost.

Lilium sulphureum

admin — Sun, 31 Jul 2011 21:23:33 +0000

Lilium sulphureum FRANCH, bývá uváděno také pod názvem L. moriophyllum var. superbum WILS. Má lodyhu vysokou 120 – 180 cm, střídavě porostlou kopinatými listy, v jejichž paždí se občas tvoří pacibulky. Hroznovité květenství nese 6 – 8 trubkovitých květů délky až 20 cm a průměru 12 – 14 cm. Mají výrazně užší vnější okvětní lístky než vnitřní. Barvy jsou různě sytě smetanové až světle sírově žluté. Zvenčí jsou květy rezavě červenavě zbarvené. Hrdlo mají žluté, pyl skořicově hnědý. Kvete v červenci. Ze semen klíčí epigeicky, většinou rychle a vykvétá třetí rok. Semenáče rostou poměrně rychle. Cibule je velká, rezavě rudohnědá. V přírodě roste v oblasti Jün-nanu v západní Číně.

L. sulphureum byla použita v mnoha kříženích, protože zejména její žlutá forma, jediná barevná čínská trubkovitá lilie, právem lákala pěstitele. Všechny žluté trubkovité lilie, které dnes známe a které nejsou kříženci s L. henryi, získaly svou barvu od L. sulphureim. Žádná z nich však není sytě zlatožlutá, vesměs jde o měkké citrónově žluté odstíny. Uvádíme kultivary:

cv. L. X sulphurgale (Scheubel), uváděný již v roce 1916, je podoný větší L. regale s hnědým pylem.
Cv. ´T. A. Havemeyer´ (Barry), A. M. 1937, je kříženec L. sulphureum s L. henry, který má široce rozevřené, téměř miskovité květy v průměru až 17 cm, se širokými okvětními lístky, barvy pastelově okrové, ke špičkám blednoucí; střed květu je meruňkový. Kvete až koncem srpna a začátkem září, kdy už podobně kvetoucí lilie jsou vzácné; používá se pro křížení s „Aurelian hybridy“.
Cv. ´Sulphur Hybrids´ (dr. Palmer) je kmen smetanových trubkovitých lilií komplexního původu / (L. X sulphurgale) X l. sulphureum X L. X imperiále)/.
Ů. Sulphureum je velmi vzrůstná krásná lilie, která je ozdobou každé sbírky. Cibule se musí sázet 10 cm hluboko do velmi propustné zeminy bez vápna. Záhonek je třeba lehce krýt proti mrazům a pečlivě nakrývat proti zimním dešťů. Pro městování ve velkém je pro rychlý vzrůst semenáčů velmi vhodná, jsou-li klimatické podmínky příznivé.