Bakterióza způsobuje špatné vykvétání a při silném stupni infekce rozklad a hnilobu vzrůstového vrcholu. Chorobou trpívají rostliny pod sklem. Původce není znám.
Ochrana: teplota pod sklem by neměla přestoupit 25°C.

Houbové choroby

Modrá plíseň (Penicillium sp.) se projevuje v podobě modravého nebo zelenavého povlaku na skladovaných cibulích.
Ochrana: Cibule se smí skladovat nejdéle 1 měsíc; proto je nutno výsadbu urychlit. Podmínkou správného skladování je teplota 20°C a dokonalé větrání.

Fuzariová hniloba (Fusarium oxysporum) způsobuje opožďování rostlin v růstu. Listy žloutnou a vadnou. Cibule i kořeny uhnívají.
Ochrana: Cibule je nutno před výsadbou preventivně mořit některým rtuňatým mořidlem podle návodu. Pěstitelské plochy se musí pravidelně střídat.

Černá hniloba (Sclerotinia bulborum).

Bílá hniloba cibulí (Shlerotium cepivorum).

Botrytidiová hniloba je vyvolávána různými druhy rodu Botrytis. Infekce postihuje cibule, které uvnitř hnijí.
Ochrana: Sklizený materiál se musí dobře usušit.

Modrá plíseň (Penicillium gladioli a další druhy rodu Penicillium) způsobuje modravý nebo zelenavý plísňový povlak pod pokožkou a mezi suknicemi cibule.

Ochrana: při sklizni je nutno se vyvarovat zbytečného poškozování cibulí. Sklizený materiál se musí skladovat při 20°C v dobře větrané místnosti. Před výsadbou cibule dezinfikujeme rtuťnatým mořidlem.

Černá hniloba (Schlerotinia bulborum).

Živočišní škůdci

Háďátko zhoubné (Ditylenchus disipaci).

Sklerociová choroba cibulí (Sclerotium tuliparum).

Černá hniloba cibulí (Sclerotinia bulborum).

Rez (Uromyces scillarum) vytváří na listech světel zelené skvrny s tmavohnědými prášivými ložisky zimních výtrusů (teleuspor). Specializované formy této rzi se vyskytují i na jiných hostitelských rostlinách z čeledi liliokvětých (např. Hyacinthus, Scilla).

Sněť (Ustilago vaillantii) se projevuje ložisky sněťových výtrusů na tyčinkách různých druhů rodu Muscari.

Penicilinová hniloba cibulí (Penicillium sp.) působí během skladovacího období velké ztráty. Cibule zahnívají a pokrývají se zelenavým nebo modravým plísňovým povlakem.
Ochrana: Cibule se musí před uskladněním důkladně usušit při teplotě 20-22°C a opatrně třídit, aby nevznikla zbytečná poranění.

Živočišní škůdci

Háďátko zhoubné (Ditylenchus disipaci) vytváří na listech světlejší, lehce naběhlé skvrny, v cibulích pak úseky hnědě zbarveného pletiva. Podrobný popis příznaků i škůdce.

Ochrana: cibule je nutno mořit teplou vodou po dobu 4 hodin při 45°C. Cibule, které jsou určeny k rychlení, se musí uchovávat 4 dny před mořením při teplotě 34°C. Cibule určené k výsadbě do volné půdy je nutno skladovat před mořením 2-3 týdny při 25,5°C.

Ochrana: Sázíme jen zdravý sadbový materiál. Při výskytu choroby je nutno zeminu dezinfikovat a cibule mořit rtuťnatým přípravkem.

Háďátko zhoubné (Ditylenchus dipsaci).

Šedá plíseň (Botrytis galantina) je jedinou vážnou chorobou sněženek. Příznaky jsou nejzřetelnější zjara, když rostliny raší. Na některých místech záhonu se objevují místo zdravých zelených výhonů malé, šedé, kulovité nebo kuželovité útvary, upomínající na plodnice hub. Jsou to výhony znetvořené podhoubím a výtrusy šedé plísně. Někdy mohou z plísňového povlaku vyůst 1-2 listy nebo dokonce květní stvol, rostlina je však dříve nebo později odsouzena k zániku. Listy pokryté plísní jsou zahnědlé, uhnívají a dají se snado oddělit. Hniloba se postupně šíří také dolů do cibule, jejíž suknice postupně hnědnou a v pokročilém období infekce se mění v kašovitou hmotu. Při výsadbě slabě napadených cibulek lze chorobu snadno přehlédnout; takový sadbový materiál však většinou nevzejde a infekce se prozradí prázdnými místy v porostu.

Kromě výtrusů (kondií) vytváří šedá plíseň i hlízkovitá sklerocia. Tyto černé, zpravidla kulovité útvary velikosti špendlíkové hlavičky se nejčastěji objevují na vnější straně cibulí, popřípadě mezi suknicemi, nebo na spodní části výhonů a listů. Životaschopnost si uchovávají po dobu 3-4 let. Při pěstování napadených sněženek je jimi půda zamořena a podhoubí, které z nich vyklíčí, infikuje zdravé rostliny. Tento zdroj nákazy je mnohem nebezpečnější než šíření plísně výtrusy během vegetačního období.

Napadení se projevuje zvláště silně v těch letech, kdy sněhová pokrývka střídavě taje a zamrzá, takže jsou poškozeny mladé výhony. Dlouhotrvající pokrývka sněženek starým listím, např. pod stromy nebo keři, rovněž podporuje výskyt choroby. Náchylnost jednotlivých druhů je rozdílná.

Ochrana: Během vegetace je nutno nemocné rostliny is cibulemi a okolní zeminou odstraňovat a pálit. Po sklizni je třeba cibule dobře usušit a očistit, a pečlivě odstranit všechny cibule, teré nesou sklerocia. V době úplného vegetačního klidu, tj. v první polovině srpna, je nutno cibule mořit po dobu 1 hod. v roztoku rtuťnatého mořidla teplém 42°C. na pozemku, kde se vyskytlo onemocnění šedou plísní, se sněženky nesmějí pěstovat aspoň 4 roky.

Sněť (Urocystis galantina) vytváří na listech a na listových a květních pochvách šedavé puchýřovité skvrny, jejichž pokožkové pletivo puká a uvolňuje tmavohnědé výtrusy.

Rez (Puccinia galathi) s projevuje hnědými ložisky prášivých výtrusů na listech.

Rez (Melampsora galantní-fragilis) je dvojsytnou rzí. Na listech sněženek vytváří oranžové prášivé bradavičky letních výtrusů (cecidie); druhým hostitelem je vrba, kde vznikají zimní výtrusy (teleutospory).

Červená spála (Stagonospora curtissi).

Sklerociová hniloba (Sclerotium tuliparum) .

Živočišní škůdci

Cibulovka narcisová (Merodon equestris).

Sklerociová hniloba cibulí (Sclerotium tuliparum).

Rez (uromyces erythronii, Uromyces lilii) vytváří na listech, zejména naspodu čepelí, bledě zelené skvrny, které nesou polokulovité, žluté, prášivé bradavičky (cecidie) a hnědá prášivá ložiska zimních výtrusů (teleutospor). Obě rzi napadají také Lilium, Muscari, Scilla a jiné cibulové květiny.

Ochrana: Omezuje se na odstraňování napadených listů.

Fuzariová hniloba (Fusarium sp.) byla zatím zjištěna pouze na Fritillaria imperialis. Choroba se projevuje hnilobou cibulí během skladovacího období. Počáteční příznaky – hnědavě vpadlé skvrny – mohou s postupem infekce přejít v mokrou hnilobu.

Ochrana: Cibule je nutno před výsadbou dezinfikovat poprášením Brassicolem, Berylem, Novozirem N nebo Ziranem (5-10 g na 1 kg cibulí). Popraš je možno také nahradit mokrým mořením 1-2% Kaptanem po dobu 1 hodiny.

Živočišní škůdci

Chřestovníček liliový (Crioceris lilii, Cr. Merdigera).

Skvrnitost listů (Ciborinia gracilit, C. erythronii) se projevuje na listech drobounkými světle hnědými skvrnkami. S postupem choroby listy žloutnou, zasychají a odumírají. Na odumřelém listovém pletivu vytváří houba sklerocia, ze kterých vyrůstají na jaře plodnice; uvolněné výtrusy opět infikují mladé listy.

Původcem listové skvrnitosti mohou být také různé druhy hub rodu Botrytis, které se hojně vyskytují zejména za deštivého jara.

Ochrana: V obou případech je nutné odstraňovat a pálit napadené listy.

Sněti (Urocystis erythronii, ustilago heufleri) se projevují tvorbou velkých prášivých puchýřů na povrchu listů. Listové pletivo se v místech infekce trhá a postupně odumírá.

Ochrana: Omezuje se na sběr a ničení napadených rostlinných částí.

Živočišní škůdci

Mšice (Aphidoidea) poškozují části rostliny.
Ochrana: Jsou nutné postřiky organofosfáty Fosfotionem nebo Intrationem nebo ošetření přípravky typu Lindanu (Gamaryl apod.)