L. cernuum je u nás málo známá, ačkoliv je nenáročná a mrazuvzdorná. Určitou nevýhodou je to, že dlouho nevydrží, semenáče však spolehlivě kvetou třetí rok po výsevu. Sázíme ji asi 8 cm hluboko do propustné humózní půdy na slunce nebo do lehkého polostínu. Hodí se jak do větších skalek, tak i do zahrad.
Křížena s L. davidii a s jejími hybridy dala vznik velké skupině turbanovitých kříženců různých barev. Nejznámější z nich jsou neobyčejně otužilé rostliny, které vypěstoval dr. Patterson („Patterson hybridy“). Obsahují i L. tigrinum a jeho křížence. Jsou výjimečně mrazuvzdorné, podle údajů snesly pod sněhem teploty až – 40°C.

Podobnou skupinu kříženců uvedl na trh de Graaff pod názvem „Harlequin hybridy“.
Obě skupiny zahrnují lilie s turbanovitými květy průměru 6-8 cm a barvách od smetanově bílé přes růžové odstíny až do oranžové a čistě pastelově žluté. Okvětní lístky jsou většinou výrazně hnědočerně tečkované a někdy i tmavě vroubené. – uveďme si klony:

Cv. ´Adagio´ (de Graaff) má spíše ploché sytě rudé květy.
Cv. ´Corsage´ (de Graaff) je nízká rostlina, která má ploché květy obrácené do stran, ve středu zažloutlé, k okrajům okvětních lístků lososově růžové, postrádá prašníky, a proto se hodí dobře do vazeb.
Cv. ´Edith Cecilia´ (dr. Patterson), A. M. 1955 má květy smětanově žluté s růžovým přelivem, jsou na dlouhých stopkách.
Cv. ´Lemon Queen´ (dr. Patterson) má pastelově žluté květy, může jich mít až 50; je to dosud nejlepší žlutý hybrid tohoto druhu.
Cv. ´Rose Queen´ (dr. Patterson) má sytě růžové květy na lodyze vysoké až 180 cm; klon je velmi životný.
Cv. ´Tarantella´ (de Graaff) má turbanovité hust tečkované květy, které mají zajímavý pastelový lososově růžový odstín.

Tyto hybridy patří k nejvděčnějším liliím pro běžné zahrady. Kvetou většinou v červenci. Sázíme je stejně jako základní druh.